Svou profesi jsem z větší části podědil. Moje máma, psycholožka Alžběta Kučerová, prosazovala od počátku devadesátých let systemickou terapii jako univerzální metodu vedení rozhovoru v pomáhajících profesích. Naše debaty nad teorií a praxí psychoterapie tvoří základ toho, jak přistupuji ke svým klientům. Z dalších lidí, které jsem měl možnost potkat osobně, mě asi nejvíce ovlivnil filosof a biolog Zdeněk Neubauer. Díky němu jsem si ještě více uvědomil, jak nesamozřejmý je náš způsob, kterým pohlížíme sami na sebe, na naše blízké a na svět kolem nás. A konečně z osobností, se kterými jsem se již mohl setkat pouze prostřednictvím jejich díla, můj přístup nejvíce formoval angloamerický antropolog, zakladatel rodinné terapie, Gregory Bateson, kterému jsem se věnoval ve své disertační práci a jehož knize Ekologie mysli jsem pomohl k českému vydání. Podnětnou zkušeností byl i akreditovaný psychoterapeutický výcvik Umění terapie pod vedením psychologa Ivana Úlehly. Nicméně tím nejdůležitějším pro mě byla a je přímá zkušenost s klienty. Tu jsem v průběhu posledních 13 let získával vedle soukromé praxe především v pražské poradně pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy.