Svou profesi jsem z větší části podědil. Moje máma, psycholožka Alžběta Kučerová, prosazovala od počátku devadesátých let systemickou terapii jako univerzální metodu vedení rozhovoru v pomáhajících profesích. Naše debaty nad teorií a praxí psychoterapie tvoří základ toho, jak přistupuji ke svým klientům. Z dalších lidí, které jsem měl možnost potkat osobně, mě asi nejvíce ovlivnil filosof a biolog Zdeněk Neubauer. Díky němu jsem si ještě více uvědomil, jak nesamozřejmý je náš způsob, kterým pohlížíme sami na sebe, na naše blízké a na svět kolem nás. A konečně z osobností, se kterými jsem se již mohl setkat pouze prostřednictvím jejich díla, můj přístup nejvíce formoval angloamerický antropolog, zakladatel rodinné terapie, Gregory Bateson, kterému jsem se věnoval ve své disertační práci a jehož knize Ekologie mysli jsem pomohl k českému vydání. Podnětnou zkušeností byl i akreditovaný psychoterapeutický výcvik Umění terapie pod vedením psychologa Ivana Úlehly. Ten mě oprávnil stát se řádným členem České asociace pro psychoterapii, která stanovuje standardy naší profese. Nicméně tím nejdůležitějším pro mě byla a je přímá zkušenost s klienty. Tu jsem v průběhu posledních 15 let získával vedle soukromé praxe především v poradně pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy.